Lucie a její cesta s dentální hygienou

Začalo to nevinně. A v té době ještě bez vína:-)


Lucie Kuklová - dentální hygienistka

Dost často se lidé, i pacienti, ptají, jak se člověk dostane k takové profesi. Jak mě může bavit a naplňovat hrabání se někomu v ústech. Víte, asi to není taková divnota. Znám o dost horší profese, nicméně již sama vím, že ne vždy a ne vše je takové, jaké se může zdát.

Už dost let zpátky jsem podstoupila poměrně zdlouhavou procedůru rovnání zubů. Asi v té době to všechno začalo, to semínko lásky k zubům. Protože do té doby se moje úvahy o budoucí profesi ubíraly docela jiným směrem. Nejdřív jsem chtěla být princezna, to je jasná věc. Princeznu vystřídala veterinářka, malířka a umělkyně, mořská bioložka (ano, v té době se moji rodiče dost potápěli a já jezdila s nima). Malovala jsem si jak budu studovat ve Francii a nebo za oceánem. No vidíte to. Život se občas ubírá trošku jinak než se na první pohled může zdát.

Každopádně rovnátka zabírala docela velkou část mé puberty. Dokonce jsem měla na hlavě takový ten vtipný aparátek, co vypadá jako broučí tykadla a trčí z pusy ven spolu s ohlávkou (ten jsem naštěstí měla jen v noci, a je z toho taky dobrá historka k večernímu pobavení se:-D). Tím vším se mi propojilo moje umělecké já spolu s tím zubním a řekla jsem si hmmm, to by nemuselo být špatné - něco tvořit ale zároveň v medicínské sféře. Ukázal se tedy můj pokus stát se nejprve zubařem. O tom, že se zubní lékařství nesplnilo asi psát nemusím:-). Ale díky tomu jsem se dostala k tomu co dělám teď - tvořím, ale na úplně jiné úrovni.

V rámci studia VOŠky jsem si o hygienistkách udělala tak trochu svůj názor. Zároveň jsem byla občas dost naštvaná, protože to místy nesplňovalo mé představy o tom, jak by ošetření mělo vypadat. To se bohužel potvrzuje každý můj pracovní den.

Mimo jiné asi i proto vzniklo Čistíme zuby:-). Protože ta naše představa má svá specifika a parametry.

Za svou kariéru jsem prošla vícero ordinací, menší města (skoro bych řekla vesnice) ale i Prahu, velikou, uprostřed všeho. Menší (v podstatě skoro single ) i větší kolektiv, což jsem k mému vlastnímu překvapení zvládla nad očekávání dobře:-). Absolutně nezaměřenou nespecifickou ordinaci dentální hygieny i vysoce specifické parodontologické pracoviště. A pak zasáhl meč osudu a jsem tu.

Docela mě překvapuje, co za těch pár let člověk dokáže zažít, jak moc se vytříbí cit a vkus. Jak se změní priority a to co člověk chce. Jak chceme svůj život žít, že chceme dělat smysluplné věci a vidět výsledky, chceme být dobře oceněni, pochváleni, chceme mít radost z toho že jsme a co děláme.


Moc se na Vás těším!

Lucka


117 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše